Bystřice (okres Frýdek-Místek)

Bystřice
	Pohled na Bystřici ze severu
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třinec
Obec s rozšířenou působností	Třinec; (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′12″ s. š., 18°43′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 266 (2024)
Rozloha	16,09 km²
Katastrální území	Bystřice nad Olší
Nadmořská výška	340 m n. m.
PSČ	739 95
Počet domů	1 480 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bystřice 334; 739 95 Bystřice ; obec@bystrice.cz
Starosta	Mgr. Roman Wróbel
	Oficiální web: www.bystrice.cz
	Bystřice
Další údaje
Kód obce	598062
Kód části obce	16926
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřice (v místním nářečí Bystrzica, polsky Bystrzyca, německy Bistritz) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 5 300^[1] obyvatel, přičemž asi třetina se jich hlásí k polské národnosti.^[4] Z hlediska počtu obyvatel patří mezi největší obce v Česku bez statusu města či městyse.

Obcí protéká řeka Olše, podle níž má přívlastek katastrální území. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Hrádek a Vendryně.

Historie

Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409–1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo potvrzeno knížetem Kazimierzem II v roce 1503 a opakovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv. „formamanské“ - naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.

Osídlení nové vesnice bylo pomalé. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě se zabývali také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv. „vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy. V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel, z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 osedlí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 zde bylo pouze 37 katolíků. V roce 1782 byla založena první bystřická škola a zároveň byl založen evangelický sbor. Ve škole bylo vyučovacím jazykem místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží.^[5] Roku 1916 byl v Bystřici založen adventistický sbor.^[6]

V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem krajkové výroby. Krajky byly používány při výrobě krajkových bot a na pokrývky hlavy, které byly součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro železárny v Třinci. O něco později byly v Bystříci vyráběna velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohuminské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2 %) byli Poláci, 13 (0,5 %) Češi a 31 (1,3 %) Němci.^[7]

Významní rodáci

Kornel Michejda, chirurg
Oskar Michejda, evangelický superintendent
Wiktor Niemczyk, evangelický teolog
Jerzy Cymorek, evangelický biskup
Vilém Stonawski, evangelický biskup
Jan Wacławek, evangelický biskup
Radovan Lipus, divadelní a dokumentární režisér
Karol Śliwka, komunistický poslanec za první republiky

Obecní správa

Od 1. ledna 1980 do 28. února 1990 k obci patřily Košařiska a Nýdek.^[8]

Obecní symboly

Na obecním znaku a vlajce je použit motiv krojidla, které se nachází na obecní pečeti z roku 1702. Uvedený motiv je doplněn těšínskou orlicí a znázorněním řeky Olše, která obcí protéká. Návrh znaku z roku 1993 vypracoval Bronislav Firla.^[9]

Sport

V Bystřicí sídlí fotbalový klub TJ Bystřice^[10] a také profesionální cyklistický tým JK Animals MTB Team.^[11]

Doprava

Vesnice leží na železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.

Volby do zastupitelstva

Datum voleb	Zvolení zastupitelé	Starosta
18. 11. – 19. 11. 1994	Zvolení zastupitelé	Anna Konderlová
1998	Zvolení zastupitelé	Anna Konderlová
1. 11. – 2. 11. 2002	Zvolení zastupitelé	Anna Konderlová
20. 10. – 21. 10. 2006	Zvolení zastupitelé	Ladislav Olšar
15. 10. – 16. 10. 2010	Zvolení zastupitelé	Ladislav Olšar
10. 10. – 11. 10. 2014	Zvolení zastupitelé	Mgr. Roman Wróbel
5. 10. – 6. 10. 2014	Zvolení zastupitelé	Mgr. Roman Wróbel

Starostové a předsedové MNV od roku 1945

Jméno	Ve funkci
František Potyš	1945–1946
Maxmilián Mrovčík	1946–1948
Viktor Heczko	1948–1949
Józef Rusz	1949–1964
Oldřich Dudek	1964–1970
Paweł Cienciała	1970
František Kohůtek	1970–1976
Josef Špiller	1976–1990
Anna Konderlová	1990–2006
Ladislav Olšar	2006–2014
Roman Wróbel	2014–dodnes

Obyvatelstvo

Věková struktura obyvatel obce Bystřice roku 2011

Pamětihodnosti

Spolek pro vojenská pietní místa Zde
Evangelický toleranční kostel
Kostel Povýšení svatého Kříže
1 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
2 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.

Galerie

Dvojjazyčná tabule
Evangelický kostel
Katolický kostel Povýšení svatého Kříže
Dům č. p. 338
Železniční zastávka
Dům PZKO
Polská škola

Partnerská města

Goleszów, Polsko
Pińczów, Polsko
Svodín, Slovensko
Tata, Maďarsko

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 28-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011.
↑ BARAŃSKI, Mirosław J. Beskid Śląski: przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz" Dostupné online. ISBN 978-83-89188-71-7. OCLC 297532256 (polsky) OCLC: 297532256.
↑ NEŠPOR, Z. R. a VOJTÍŠEK, Z.: Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. Praha, 2016, s. 169.
↑ ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (polsky) OCLC: 749519031.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 248, 387.
↑ Časopis Slezského zemského muzea, 1994, s. 93.
↑ TJ Bystřice. www.tjfotbalbystrice.cz [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online.
↑ HALÁS, Václav. Na českou bikovou scénu přichází nový profesionální XCM t. Cyklistickey [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Bystřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje
Bystřice v proměnách času
https://www.bystrice.cz/obcan/informace-o-obci/bystrice-v-promenach-casu/

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 28-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011.

[5] BARAŃSKI, Mirosław J. Beskid Śląski: przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz" Dostupné online. ISBN 978-83-89188-71-7. OCLC 297532256 (polsky) OCLC: 297532256.

[6] NEŠPOR, Z. R. a VOJTÍŠEK, Z.: Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. Praha, 2016, s. 169.

[7] ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (polsky) OCLC: 749519031.

[prehled-obci-8] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 248, 387.

[9] Časopis Slezského zemského muzea, 1994, s. 93.

[10] TJ Bystřice. www.tjfotbalbystrice.cz [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online.

[11] HALÁS, Václav. Na českou bikovou scénu přichází nový profesionální XCM t. Cyklistickey [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)